Plánování je údajně na nic. Život se nemá, a ani nedá plánovat. Nejlepší akce jsou ty nenaplánované. Něco na tom bude proto žiji okamžikem. Nechám se unášet na vlně osudu, do náruče překvapení. Ale taky určité situace načasované být musí,pro mě je jistotou když v mém programu přesně sedí. Přes to nejede vlak. Jsou věci které musím vědět dopředu. Mít tzv harmonogram. Jsem šílená, vím. Ale co naplat, všechno nechat kmotřičce náhodě nejde.
Život je složitější než jak vypadá, záleží jen na tom z kterého konce se chytnete, necháte táhnout. Třeba bavit se úplně s cizími lidmi na zastávce, v autobuse na diskotéce....
Není jednoduché komunikovat s lidmi, mluvení samo o sobě dělá hodně lidem problémy. Ale mě ne. Právě že naopak. Povídala bych si pořád. Ale poslouchat mi taky nevadí, lidská duše je obrovské neprobádané území, bádání je má vášeň. Ráda pomáhám lidem.