problém

Proč mi všichni závidí

za svou chudobu se stydí

možná věcý mám dostatek

bohužel mě tíží šílený smutek

jen věcmi světem obdarovaná

nejsem pro lidi dost dobrá

opuštěná, osamělá, doba je zlá

zkrčené zchoulené tělo skrývám v koutku

býti emo, krví mám pošpiněnou žiletku

skoro cizí člověk poslal mi psaní

při čtení obsahu mě hlava pálí

slzička, asi smutek, lící bledou se kutálí

husí kůži vystřídal ledový pot

vztyk! Pravá, levá! Chladný robot

z chomáčku nervů se přetransformoval. Bez pocitů

rty semknu, pevně skousnu, zamítnu

jakýkoliv náznak bolesti

dokola obklopuje štít bezpečí mi zajistí

nenáviděná zrada když síla opadne

jako uschlé listí třepou se mi ruce nic mě nenapadne.