celý život je najednou v troskách
minulost, budoucnost je jako na vahách
jdu, pohled zarytý do písku
hranice normality na vlásku
visí, houpe jako na houpačce
vše závisí a navazuje na obsahu ve stlačce
vzdaluješ se mi čím dál víc
nakonec nás všechny rozvezou do márnic
zdá se že mě někdo vloži do amerického ilmu
pro tebe znamená jen tvá maličkost střed zájmu
zmůžeš se jen na výmysli, jen mě dávat vinu, výmluvu
pouze na vsugesci, můžu si za svou záhubu
tak už dost! Zavři tu svou hubu!
Nech jednou promluvit mě
mé jednání jsou tvích přání ozvěny na dně
koukni, snad tě toto pětěší, nůž do hruhi zapíchnu si ladně
nezbilo mi víc než dutost, kompletní prázdno v těle
kvůli tobě, ďábel už mé pekelné lóžetrním stele
co to má toto všechno k sakru znamenat?
Už jen sebe dokola budu se ptát.
Povznesu se, zkusím se tragédii jen smát
nechám si už od tebe donekonečna lhát.
2024 ©