JÁ vs. ONI 1:0

všichni se chtějí vypovídat, pro radu si chodí skoro jako do sámošky pro rohlíky. vždy si odnášejí co chtějí, dotanou vše zadarmo. o projev díků zájem nejeví. Času stráví jen tolik, kolik na vyřešení Jeho problému je potřeba. Jak je mě, co mě trápí, těší, nebo se změnilo, se ani neoptěžují zeptat. Natoš oby je to opravdu upřímě zajímalo. Možná jen pro to jse mi populace tak zhnusila, zprotivila. Když mám, rozdávám, to o čem se ti zdává jen v noci, když máš krásný sny, to jsem ta nejlepší, hodím se, sponzor. Už mě to přestalo bavit! Kašlu na druhý, mám se sama mooc dobře a mám co se mi zalíbí. Trumfuju vás všechny, ubohé, citi ke mně najednou u všech blesek vychladly. To je ta, co jí všichni závidí, každej jí bude chtít potopit, o tom žádná. Drby plné hnusných lží, pomluvy tak horkého tipu až se mi z toho brýle mlží. Málo která holka nemůže překousnout, moji jasnou výhru, neustálí přísun luxusu mi nelze nijak utnout. Musím se jejich hlouposti smát, zároveň ale více litovat. Může za to výchova, postavení, životní společenská úroveň. Jsem tlukoucí srdce uvnitř rozpálené výhně. Každý závistiví trouba se v mé přítomnosti ve vlastní bídě a ubohosti škvaří. Že jsou lepší než já, vyrývají do paměti v níž každý chytrý vyčte že jsou ještě děti. Nedokázali nic, vše je teprve čeká mají to nejlepší před sebou. Těžko si uvědomují že tím si všechny dveře vedoucí nahoru nadobro před nosem neprodlišně zamikají.